Zátěžové pomůcky

Zátěžové přikrývky

Obecně mají zátěžové pomůcky uplatnění pro širokou škálu diagnoz u dětí či dospělých, kde přinášejí úlevu lidem trpícím zejména autismem a dalšími pervazivními vývojovými poruchami, úzkostnými stavy, epilepsií, mentální retardací, záchvatovými stavy, poruchami chování, afektivními poruchami, psychotickými poruchami, demencí, depresemi, agresivním syndromem, maniemi nebo jinými psychózami a to od útlého věku dítěte až do stáří.


Většina pacientů uvádí, že jim zátěžové pomůcky pomáhají při sebezklidnění, které je nakonec dovede do stavu, v němž jsou lépe připraveni zapojit se do vlastní léčby. V zahraničí jsou klinickými psychology zátěžové přikrývky a dečky doporučovány již řadu let také pacientům majícím problémy se spánkem. Často je dokáží zbavit nutnosti užívání léků. 

Zcela zvláštní kapitolou je autismus a celé spektrum dalších pervazivních vývojových poruch jako Aspergerův syndrom, dětská dezintegrační porucha neboli Hellerův syndrom, Rettův syndrom, pervasivní vývojová porucha jinak nespecifikovaná, chabý propriorecepční smysl, potíže s interpretací pozice a pohybů těla. Pacienti jsou neklidní, poskakují, ošívají se, točí se dokola. V jiných případech nám zase mohou připadat neohrabaní a úzkostliví, kousají si oděv a ruce, aby se jim dostalo smyslové úlevy. Děti se smyslovými problémy mají často potíže se spánkem a pravidelně se v noci probouzejí.

Jestliže vám některé tyto věci a scénáře připadají známé, buďte prosím ujištěni - nejste sami!. I když v žádném případě nejde o nějakou zázračnou kůru, je velmi pravděpodobné, ne-li jisté, že zátěžová přikrývka nebo vesta přinese úlevu právě těm, kteří trpí problémy a diagnozami, o nichž jsme se zmínili výše.

    

Autismus je typickou pervazivní vývojovou poruchou. Je to souhrnný název pro různé, často obtížně diferencovatelné varianty s podobnými projevy.( Termín charakterizuje stažení se do sebe a tendenci k sociální izolaci.)

Vzniká jako důsledek organického poškození mozku, k němuž může dojít různými způsoby za přispění mnoha různých faktorů. Jedná se např. o genetickou podmíněnost vzniku poruchy, prenatálně působící vlivy (infekce matky) nebo chemické procesy v mozku.

U osob trpících autismem byla prokázána také nerovnováha či porucha tvorby určitých chemických látek vznikajících v mozku. Jedná se o tzv. neurotransmitery, což jsou chemické látky, které slouží k přenosu vzruchů v CNS. V případě pervazivní vývojové poruchy se jedná zejména o sníženou tvorbu dopaminu a serotoninu.

DOPAMIN hraje rozhodující úlohu v motorických funkcích mozku a při zpracování informací v kognitivních funkcích mozku.

SEROTONIN se podílí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje změny nálad, celkovou depresi, poruchy chování, poruchy spánku, podrážděnost, agresivitu, chorobnou úzkost.

Účinek zátěžových přikrývek a zátěžových vest.

Zátěžové přikrývky a zátěžové vesty mají rovnoměrně rozloženou zapouzdřenou zátěž, jejíž hmotnost se odvíjí od hmotnosti dítěte (popř. dospělého). Tato zátěž působí mírným a rovnoměrným tlakem na svaly, klouby, šlachy a kosti. Receptory centrálního nervového systému reagují na tento hloubkový tlak zvýšenou tvorbou mozkových chemických látek – neurotransmiterů, zejména serotoninu a dopaminu.

Výsledkem je celkové zklidnění, potlačení agresivních a autoagresivních projevů, celková úprava emočních problémů, potlačení kompulzivních tendencí, časem zlepšení motoriky, schopnost déle udržet pozornost, zlepšení v prostorové orientaci, úprava depresivních stavů a s tím spojeného rizika suicidálního jednání (zejm u Aspergerova syndromu) a v neposlední řadě úprava spánku.

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná farmakologická léčba autismu, nabízí se nám zátěžové přikrývky a zátěžové vesty jako další z možností jak zmírnit a upravit určité dílčí problémy spojené s tímto onemocněním a potlačit jeho nežádoucí projevy.

  

Pokud jde o zátěžovou přikrývku pro osoby s poruchami spánku, je většinou větší a její hmotnost je nižší než u zátěžové přikrývky tzv.terapeutické, která se používá pouze časově omezeně v průběhu dne u výše zmíněných diagnoz.

Všechny přikrývky mají zatěžovací segmenty rovnoměrně rozloženy a zapouzdřeny. Výjimku tvoří zátěžové přikrývky, které se používají u syndromu neklidných nohou. V těchto případech se používají přikrývky s větším zatížení v dolní části přikrývky.

Jak jsme se již zmínili, zátěžové přikrývky se používají u dětí, dospívajících a dospělých osob postižených autistickým spektrem poruch, integrovanou smyslovou poruchou a dalšími již zmíněnými diagnozami. S dobrými výsledky jsou také používány u osob s Alzheimerovou chorobou, syndromem neklidných nohou a nespavostí. Velmi často je využívají osoby s poruchami spánku jako nenávykovou a přitom velice účinnou pomůcku pro snadnější usnutí a nepřerušený spánek. V mnoha případech se osvědčily pro zklidnění pacientů před a při záchvatových stavech, epilepsii či při emočních poruchách chování a neklidech různého typu.Zátěžové přikrývky o hmotnosti 15-ti i více kg účinně přispívají také k mnohdy nutné imobilizaci pacienta. Vynikající výsledky jsou u neklidných pacientů při používání zátěžové přikrývky na klín v kombinaci s polohovacím vakem.

Zátěžové vesty a malá mozková postižení v mladším školním věku

V dětské neurologii, dětské psychiatrii, psychologii a pedagogice je věnována velká pozornost malým mozkovým postižením, která mají vliv na úspěšnost žáka mladšího školního věku. Malá mozková poškození mají svůj původ v prenatální nebo perinatální době (např. nemoci matky v době těhotenství, nedonošenost, přenošenost,hypoxie aj.) Na rozdíl od DMO, která má stejnou etiologii, jde o drobnější příznaky, ne o vyslovené ochrnutí nebo nepotlačitelné pohyby. Tyto stavy neinvalidizují ani neohrožují život, ale velmi ovlivňují úspěšnost žáka ve škole, protože pro společensky nevýhodné až nepřijatelné příznaky bývají postižené děti odmítány a vysmívány.. Důsledek je pak špatná sociální integrace a někdy i sekundární neurotizace.

Z pedagogického hlediska je významným problémem lehká mozková dysfunkce (LMD), jejíž výskyt se odhaduje na 3 až 4 procenta v populaci žáků mladšího školního věku. Mnohem častěji se týká chlapců než dívek. Nejdříve bývá diagnostikována ke konci předškolního věku, většinou však až na začátku školní docházky.

V klinickém obraze převládá neklid, nesoustředěnost, hyperaktivita, asociované pohyby ( jsou to pohyby navíc, jazykem,grimasy atp.), motorická neobratnost, výkyvy nálad, únavnost. Inteligence bývá průměrná, někdy i lehce nadprůměrná.

Učiteli se dítě s LMD jeví jako žák s poruchami chování, neboť vybíhá při vyučování z místa, vyhledává šarvátky, je impulsivní se zbrklými a nepřiměřenými reakcemi.

Pro pedagogické působení platí zásadní pravidlo, aby pro nepochopení organické příčiny této vady nebylo dítě zbytečně trestáno za projevy, za které nemůže. Je naopak třeba pro dítě zajistit klidné prostředí, individuální přístup, při kterém má hlavní roli postupné, dávkované a promyšlené zadávání úkolů, jež má vytvořit předpoklady pro jejich úspěšné plnění.

Významnou skupinou malých mozkových postižení jsou neobratné děti. Někdy je neobratnost i příčinou neúspěchu v psaní a kreslení. Tato vrozená neobratnost je v neurologii popisována jako syndrom vývojové dyspraxie – dysgnózie. Při vyšetřování dyspraxie se tato vada jeví jako neschopnost dobře napodobit výkon. Dítě s dysgnózií předvádí jiný výkon, než ten, který mělo za úkol napodobit.

Zátěžové vesty - jsou určeny dětem i dospělým s výše popsanými formami postižení. Toto postižení je psychosomatický stav charakterizovaný poruchami učení a chování. Je to vývojová porucha založená na neurobiologických faktorech. Studie ukazují, že tato porucha je také často geneticky přenášena z rodičů na děti. Její příčinou však mohou být i některé chybějící neurotransmitery, nebo chemická nerovnováha. Neurotransmitery jsou specifické chemikalie, které pomáhají mozku regulovat chování osoby. Výzkumy ukázaly, že např.poměr využívání glukozy mozkem je u osob trpících touto poruchou nižší v porovnání s osobami bez tohoto postižení. Teorii působení zátěžových pomůcek lze stručně popsat takto: hloubkový tlak, vyvolaný vahou těchto pomůcek, podněcuje v mozku tvorbu chemických látek, které přirozenou cestou, bez medikace, zklidňují nervovou soustavu.

Symptomy malých mozkových postižení

U dětí je to zejména nepozornost, potíže se soustředěním, neposednost, přílišné povídání, neklid rukou a nohou, sklon k impulsivnímu, někdy riskantnímu chování, potíže s hraním a obecně hyperaktivita. To vše vede k nedbalostním chybám v zadaných úkolech nebo jiných aktivitách, potížím soustředit se na provádění uložených činností, jejich dokončení, nenaslouchání výkladu a zapomnětlivosti v denních činnostech. Symptomy způsobené impulsivností zahrnují přerušování konverzace, netrpělivost v čekání než na ně přijde řada, odpovídání, ještě než je otázka dokončena.

Dospělí s touto poruchou jsou náchylní k riskantnímu chování, neopatrnému nebo impulsivnímu jednání, mívají potíže s rozvržením času a organizací. Často vykazují neschopnost strukturovat svůj život a rozplánovat si komplex denních úkolů. Nezřídka také mají potíže v sebekontrole a sebemotivaci. Většinou nevědí, že touto poruchou trpí. Mají pouze pocit organizační neschopnosti, udržet si zaměstnání, dodržet schůzky. Každodenní úkoly jako vstát, obléct se, připravit se na denní práci, přijít včas a být v práci produktivní- to jsou nejčastějšími problémy dospělých s touto poruchou.

Terapeutický účinek vesty je založen na dávno známém, zklidňujícím účinku stálého tlaku působícího na lidský organizmus . Každý si vzpomene na pocit klidu a bezpečí v mateřském objetí. Jakýkoliv druh stálého tlaku na svaly, klouby a pokožku působí všestranně a na rozdíl od jiných forem nervových vstupů zřídkakdy přetěžuje nervový systém. Proto se dá vynikajícím způsobem využít k vybuzení nebo naopak zklidnění organizmu a současně pomáhá rozvíjet jeho povědomí.

Klinické zkoušky na vzorku dětí ve věku 3 – 12 let podaly statisticky významný důkaz, že zátěžové vesty jsou efektivní pomůckou pro zlepšení režimu práce a výsledného výkonu na uložených úkolech. (procvičování jemné motoriky, čtení, psaní, celkové zklidnění, pozornost u asi 75% takto postižených dětí.)

Aplikace je individuální, přizpůsobená potřebám pacienta. Obecně však platí, že zátěž je závislá na věku,výšce a hmotnosti dítěte (dospělého) . Po 20 – 40-ti minutách by měla být vesta na na stejnou dobu sejmuta, aby se předešlo adaptaci organizmu na zátěž. 

      

 

Dalšími osobami, které jsou pro tuto terapii vhodnými kandidáty, jsou osoby trpící autismem. Pro tyto bývá užitečné oblékat zátěžovou vestu v době, kdy ji nejvíce potřebují. Například na samém začátku dne, před spaním, při různých stresujících činnostech - stříhání vlasů, nehtů, nakupování, jídle mimo dům, cestování.

MNOHO dětí si obléká vestu samo, když cítí, že ji potřebují.

Nejlepším způsobem, jak dítě přivyknout k nošení vesty, je obléknout mu ji při nějaké oblíbené činnosti. Některým dětem může zpočátku určitou dobu trvat, než si na nošení zátěžové vesty zvyknou. Neberte však dítěti vestu během činnosti. Vždy počkejte, než ji dokončí.

Zátěžová vesta vypadá jako určená k celodennímu nošení. Nepůsobí dojmem něčeho "léčebného". I přesto je však alternativou k medikaci nebo jejím doplňkem.
Zapouzdřená zátěž je zvenčí neviditelná a podobně jako když někdo jemně tlačí na ramena a horní část zad, tak závaží vesty leží přímo na svalech ramenního pletence a působí mírným a uklidňujícím hloubkovým tlakem.

Závěrem:

Zátěžové pomůcky jsou založeny na smyslové integrační technice hloubkového tlaku na úroveň vzrušivosti - podobně jako medikace.

Diagnozy: autismus, LMD, mentální retardace,afektivní poruchy, neurotické a úzkostné poruchy,další pervazivní a vývojové poruchy, poruchy chování, epilepsie.

Je prokázáno, že působení hloubkového tlaku přináší zklidňující efekt, snižuje agresivní projevy a napomáhá k celkové úpravě emočních problémů. Při použití zátěžových přikrývek a zátěžových vest se snižuje roztěkanost a zvyšuje schopnost integrace s jinými osobami při klidnějším stavu chování.Objektivně dochází k celkovému zklidnění, potlačení úzkostných stavů a úpravě spánkového režimu.
Zátěžové přikrývky a zátěžové vesty jsou prostředky neinvazivní a snadno se používají. 

TOPlist